Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Central banking: political opportunism or economic necessity?
Donelle, Justin ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Abstraktní V průběhu historie v různých časech, země zavedly centrální bankovní systémy, které si přivlastňují měn.Následující studie se zaměřuje na klíčové ukazatele, jako jsou výnosy dluhopisů, centrální banky právních předpisů a zákonů z éry svobodného bankovnictví určit, zda změny byly kvůli ekonomické nutnosti nebo politického oportunismu ze strany politiků.Studie analyzuje 5 zemí, zejména z Austrálie, Švédsko, Švýcarsko, Spojené státy americké a ve Skotsku, z nichž všechny mají volnou bankovní období a může vrhnout trochu světla na téma přechodu z volného bankovního systému na centrální monopolu.Srovnání vychází světlo na různých problémů a výzev, které vznikly, zejména zjištění, že ve většině případů, vládní intervence způsobila bankovního systému, aby se stala nestabilní a pomoc vládám, aby se zapojily do značné dluhové financování v rámci centrálního bankovnictví éry. Klíčová slova: bankovnictví; rent-seeking, Komparativní bankovní systémy, centrální banky, Politická ekonomie peněžních institucí JEL klasifikace: B53, E02, E42, E44, F59, N13, N14, N11, N12, N21, N22, N23, N24
Central banking: political opportunism or economic necessity?
Donelle, Justin ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Abstraktní V průběhu historie v různých časech, země zavedly centrální bankovní systémy, které si přivlastňují měn.Následující studie se zaměřuje na klíčové ukazatele, jako jsou výnosy dluhopisů, centrální banky právních předpisů a zákonů z éry svobodného bankovnictví určit, zda změny byly kvůli ekonomické nutnosti nebo politického oportunismu ze strany politiků.Studie analyzuje 5 zemí, zejména z Austrálie, Švédsko, Švýcarsko, Spojené státy americké a ve Skotsku, z nichž všechny mají volnou bankovní období a může vrhnout trochu světla na téma přechodu z volného bankovního systému na centrální monopolu.Srovnání vychází světlo na různých problémů a výzev, které vznikly, zejména zjištění, že ve většině případů, vládní intervence způsobila bankovního systému, aby se stala nestabilní a pomoc vládám, aby se zapojily do značné dluhové financování v rámci centrálního bankovnictví éry. Klíčová slova: bankovnictví; rent-seeking, Komparativní bankovní systémy, centrální banky, Politická ekonomie peněžních institucí JEL klasifikace: B53, E02, E42, E44, F59, N13, N14, N11, N12, N21, N22, N23, N24
Budoucnost centrálního bankovnictví v ekonomickém systému vyspělých států na základě zhodnocení zkušeností z posledního desetiletí
Vilt, Lukáš ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Munzi, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá budoucím vývojem centrálního bankovnictví na základě zhodnocení zkušeností z posledního desetiletí. Hypotézou práce je, zda jsou centrální banky vyspělých ekonomik čím dál tím méně schopny efektivně reagovat na akcelerující vývoj globální ekonomiky a jejich postavení v emisi peněz a regulaci bankovního trhu je a bude stále více oslabováno alternativními bankovními a peněžními systémy. Tuto hypotézu se podařilo vyvrátit analýzou chování čtyř vybraných centrálních bank a to ČNB, FED, ECB a BoJ. Hlavním důvodem byl nárůst jejich aktivit a intervencí způsobující mimo jiné znásobení velikosti jejich rozvah. Naopak alternativa v podobě svobodného bankovnictví se realitě spíše vzdálila. Ani virtuální měny nevykázaly ve sledovaném období centrální banky ohrožující nárůst substituce národních měn. Práce také poskytuje náhled do nových a potencionálně nových nástrojů centrálních bank.
Bankovní válka – vznik a zrušení centrální banky a fungování jednostupňového bankovního systému ve Spojených státech amerických v 19. století
Krupa, Vladimír ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Tato práce přináší popis jedné z významných kapitol amerických finančních dějin. V dnešní době je existence centrální měnové autority pokládána za nevyhnutelnou nutnost. Obdobná instituce měla své vlivné stoupence i v mladých Spojených státech, kde jí -- po vzoru Anglie -- také založili. Přesto, že získala obdobnou moc a privilegia, podařilo se proti ní zorganizovat širokou opozici a nakonec jí zrušit. Jak si poté vedl Americký finanční systém bez ní, je předmětem debat a výzkumů, které mají svůj přesah i do dnešních dnů, kdy, po hypotéční krizi a krizi Eurozóny, panuje poměrně široká nespokojenost se stávajícím finančním systémem. Tato práce shrnuje tyto historické výzkumy a v závěru naznačuje, jaké poučení z nich plyne pro dnešek.
Konkurence v oblasti peněz
Haloun, Martin ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce) ; Šaroch, Stanislav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá teoretickými předpoklady a důsledky svobodného bankovnictví. Kriticky zkoumá Hayekův návrh na vytvoření systému svobodných bank nezávislých na centrální bance emitujících diferencované měny. Vyzdvihuje výhody tohoto systému, především tlak na státního emitenta, který je konkurencí nucen vydávat stabilnější měnu, než tomu je doposud, a zároveň poukazuje na zjevné nedostatky vážně ohrožující praktické fungování takového systému. Koncept svobodného bankovnictví je dále rozvíjen o problematiku částečných, respektive 100% rezerv. Na základě srovnání výhod a rizik obou možností, jak plně krytých, tak částečných rezerv, je navržen systém kombinující a přitom důsledně rozlišující různé druhy krytí. Východiskem této práce je rozbor definice peněz z pozice tzv. rakouské školy. Tyto úvahy jsou dále rozšířeny o inflaci a deflaci. Předmětem zkoumání jsou především podmínky vzniku a důsledky obou těchto jevů. Analýza inflace je dána do souvislosti s fungováním centrální banky a systému komerčních bank představující jediného současného emitenta.
Jaká je cesta k cenové stabilitě: centralizace vs. liberalizace bankovního sektoru
Koldus, Miroslav ; Kapinusová, Jana (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Tato práce hledá ideální strukturu bankovního sektoru z pohledu cenové stability, která je definována jako peněžní ceny, které odpovídají spotřebitelským preferencím. Porovnáním společných znaků teorií centrálního a svobodného bankovnictví vyplynou čtyři základní oblasti, které budou dále podkladem komparativní analýzy. Hlavním argumentem analytické části potom je výsledek porovnání vztahu nabídky peněz na informační schopnost peněžních cen. Výsledkem této části budou čtyři podmínky pro dosažení stability cen, které umožní odpovědět na hlavní otázku této práce, tedy který z těchto dvou přístupů nabízí lepší záruky fungování cenového mechanismu.
Free banking versus centrální bankovnictví
Žulavský, Jaroslav ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Ježek, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce má za cíl popsat a objasnit způsob řízení měnové politiky za použití Free Bankingu v kontrastu k centrálnímu bankovnictví. Úvod teoretické části se bude zabývat historií centrálního bankovnictví, s důrazem na historický aspekt Bank of England. Následná teoretická část bude již zaměřena čistě na ústřední téma, a to na aspekty využití Free Bankingu v praktické hospodářské politice. Historické pozadí Free Bankingu bude zasazeno do období konce 17. století až první poloviny století 19. na území Skotska. Po několika teoretických kapitolách bude následovat část analytická. Zde se bakalářská práce zaměří na popis fungování Free Bankingu v aktuálním prostředí. Důraz bude kladen na porovnání kladů a záporů při použití Free Bankingu v měnové politice. Konečným cílem této práce bude přijmout závěry, které se budou zabývat možností využití Free Bankingu na české bankovní prostředí. Tato snaha o možnost implementace bude dále rozšířena o otázky s akcentem na možné výhody, či případná úskalí zavedení Free Bankingu v České republice.
Centrální banka - výhody a rizika její nezávislosti
Čech, David ; Janáček, Kamil (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou nezávislosti centrálních bank a také výhodami a riziky, které jsou s tím spojené. V úvodu práce je stručně popsána historie centrálního bankovnictví jak ve světě, tak u nás. Další kapitola je věnována otázce potřebnosti centrálních bank a vychází především z díla F.A.Hayeka. Je v ní také nastíněn Hayekův návrh na zavedení konkurence mezi jednotlivými soukromými emitenty peněz. Poslední nejrozsáhlejší kapitola je věnována nezávislosti centrálních bank. Po uvedení definice nezávislosti, následuje její druhové rozdělení, přičemž nejdůležitější je rozdělení na nezávislost právní a skutečnou. Míru nezávislosti můžeme měřit pomocí několika druhů indexů. Způsoby jejich výpočtu jsou v práci také uvedeny. Závěrečná část práce uvádí některé výhody a rizika vyplývající z nezávislého postavení centrální banky. Co se týče výhod, jedná se zejména o eliminaci problému časové nekonzistence, v případě rizik je to především nebezpečí plynoucí z absence odpovědnosti centrální banky za svou politiku.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.